Jdi na obsah Jdi na menu
 



Nejen papoušek může uletět

Tak jsem se rozhodla, že to risknu. Zavřela dveře a otevřela vrátka klícky. Arwen nemohla uvěřit vlastním očím. Prostor 6x5m celý jen pro ni, to byl skutečně šok, jenž asi půl hodiny rozdýchávala u mě pod mikynou.

Po půl hodině vylezla a opatrně začala vše prohledávat, očichávat a opatrně zkoumat....ve velmi krátkém čase se situace změnila a já přemýšlela jestli mi přeci jen nelhali a to co mi lítá po pokoji není kříženec opičky s klokanem.

Co však bylo mnohem horší byl klid, který následoval-nastalo hodinové hledání a pak dvouhodinová procedura zašívání děr jenž jsem našla ze spodu gauče (navléct nit, kousek zašít, vytáhnout myš, kousek zašít, vytáhnout myš, kousek zašít, navázat překousanou nit, kousek zašít, vytáhnout myš, kousek zašít, najít špulku co šlohla myš, navléct nit, kousek zašít......)

Gauče už jsou v pořádku(opravdu by mě zajímalo na jak dlouho) a tak zas chvilku s klidem pozoruji jak Arw lítá, pak zas klid.......doprčic, naštvaně obracím gauče(nic v pořádku), lezu pod velký gauč(nic nikde nikdo),strašně na sebe nadávám, prohledávám všechny květináče......a hele Arwen vylezla po zácloně a kouká ven z otevřeného okna- mě snad trefí šlak.

Obrazek